Fotky z Laponska

S opravdu velkým zpožděním dodávám fotky z obou výletů do Laponska.

Ten první jsme absolvovali s Frantou, Hráňou a Michalem. Přijeli za námi autem. Po prohlídce Helsinek a okolí jsme vyrazili na sever. Navštívili jsme národní park Urho Kekkonen, ležící 300 km za severním polárním kruhem. Přespávali jsme v chatkách, které jsou stále otevřené a kdokoliv jde okolo jich může využít.
Na chatkách jsou k dispozici parádní sekyrky, nařezané dříví, plynové vařiče s plynovými bombami, trocha nádobí, hasicí přístroje a další vybavení, které by v čechách nevydrželo ani jednu sezónu :-(. Vodu na pití jsme brali z potoka nebo ji získávali táním sněhu.

Úžasný bylo, že bylo téměř pořád světlo (v noci se jen trochu zešeřilo), a tak jsme mohli klidně udělat výpravu na kopec ve dvě v noci :-).

Samozřejmě jsme také nemohli vynechat turistickou atrakci Laponska - vesnici Santa Clause, která leží přímo na polárním kruhu.

Přestože byla polovina května, tak nás překvapily teploty kolem nuly a sníh.

Nazpátek jsme se vraceli přes Švédsko.

Ve Stockholmu jsme se potkali s Týny rodiči, kteří sem přiletěli o den dřív. Kluci pokračovali do Čech a my se vrátili s rodiči trajektem do Helsinek. Po opětovné prohlídce Helsinek a kampusu jsme zamířili podruhé do Laponska.

Tentokrát jsme jeli vlakem do Rovaniemi. Byl to pro nás docela zážitek, protože jsem cestovali v lůžkovém voze. Měli jsme kabinku s palandou. Bylo tam dokonce i povlečení a malé umyvadlo.

V Rovaniemi jsme si půjčili auto. Po nezbytné zastávce v Santa Klaus vesničce a focení na značce polárního kruhu jsme se vydali na pronajatou chatičku v lese u jezera.

S úspěchem jsme našli klíčky schované na okně. Následovaly dva výlety do největšího finského národního parku Oulanka a na zpáteční cestě do Rovaniemi jsme prošli ještě krátký okruh Luontopolku.


V Rovaniemi jsme vhodili klíčky od auta do malé schránky ve dveřích (mimochodem klíčky by bylo možné bez problému vyšťourat...) a vyrazili zpátky vlakem do Helsinek. Narozdíl od minulé výpravy před týdnem bylo tentokrát sluníčko, pouze zbytky sněhu a nádherných 15°C.

Při obou návštěvách Laponska jsem potkávali u silnice sobi. Jsou to polodomácí zvířata, která se pěstují pro maso. Jsou ochočená a proto se příliš nebojí lidí ani aut. Nejednou jsme je potkali na silnici a museli zastavit a počkat, až pomalu odkráčí na stranu. Samozřejmě jsme toho vždycky využili pro focení.

Za zmínku stojí také silnice. Jsou široké, upravené a přitom téměř bez provozu. Řídit po takovéto komunikaci je zážitek sám o sobě.

Fotky z prvního výletu do Laponska najdete tady.

Fotky z druhého výletu do Laponska najdete tady.

Poznámka: V Santa Klaus vesničce jsem se dozvěděli jednu zajímavost. Polární kruh ve skutečnosti není v místě, kde je ve vesničce nakreslen. Jednak v době, kdy se vesnička stavěla, nebyla měření pomocí GPS tak přesná, ale hlavní důvod je jinde. Severní polární kruh mění během let svoji polohu až o několik kilometrů! Takže Santa Klaus vesnička je opravdu jen turistická atrakce ;-)