Ukradli nám moře :-(

No vážně! Byli jsme v Rantasauně a když jsme chtěli skočit z mola do moře a zchladit svá rozpálená těla, tak se to stalo....

...místo vody po prsa, jako nedávno, tam bylo sotva po kotníky!!! Nevíte někdo, kam se mohla ta voda ztratit?

A ještě k tomu to pěkný rákosí je celý polámaný, leží na zemi a už vůbec není tak hezký :-(

Žhavé uhlíky

Původně jsem se šli jen tak projít a podívat se, jak to vypadá se dřevem u ohnišť v kampusu. Několik míst vhodných k rozdělání ohně je u pobřeží na hranici lesa. Dorazili jsme k prvnímu tábořišti a uviděli v něm žhavé uhlíky! Asi tu byl někdo před námi. Vzali jsme to jako znamení, že máme zůstat :-).

Šla jsem zpátky na pokoj pro jídlo a pití. Tom mezitím rozdělal oheň, což nebylo vůbec snadné. Dřevo bylo mokré a špatně hořelo. Nakonec se ale podařilo a oheň krásně hořel. Opekli jsem buřty (teda spíš grilovací párky) a strávili příjemný večer u ohně. Akorát brambory se nám spálily na uhel, jedna dokonce úplně svítila :-D.

Kris

Fotky z Laajalahti

Tak jsem byla znovu v přírodní rezervaci Laajalahti a udělala tam pár fotek. A byla to opět moc pěkná procházka. Nejlepší byl asi 3km dlouhý úsek prkenné cesty - říká se tomu "duckboard trail". Ve Finsku se na tyto duckboardy dá narazit snad ve všech národních parcích. Další zajímavostí jsou ptačí rozhledny, na které chodí Finové pozorovat s vlastními dalekohledy vodní ptáky.

Jinak je teď v kampusu docela živo. Včera jsem viděla utíkat dva zajíce - jednoho honil pes a druhého jsem honila já s foťákem :-D. Oba utekli. Kromě toho přiletěli mořští racci a další vodní ptactvo. A staré známé veverky a sýkorky zimu taky přežily.

Fotky z Laajalahti tady.

Kris

Hádanka

Představte si ranvej, která má podobu masivního běžícího pásu. Na ní stojí letadlo, které chce, jak jinak, vzlétnout. Letadlo míří dopředu, běžící pás pod ním ubíhá dozadu, proti směru plánovaného vzletu. Pás je schopen dosáhnout jakékoli rychlosti, kterou se letadlo vůči zemi pohybuje. Podaří se letadlu vzlétnout? Nebo zůstane na zemi?

Ti Finové jsou vážně divní...

Přírodní rezervace Laajalahti

Včera jsem si šla zase po delší době zaběhat. Tentokrát jsem se rozhodla pro trasu, po které jsme šli minule na procházku. Kousek za rozhlednou z cesty odbočovala stezka vedoucí rákosím kolem moře. Byla postavená z jednoho nebo dvou prken položených vedle sebe, aby bylo možné překonat mokřiny. Neodolala jsem a zvědavě se po ní pustila.

Myslela jsem, že povede jen pár metrů. Ale prkená cesta ne a ne končit. Při chůzi (a občas dokonce i běhu) po prknech se člověk musí soustředit, aby nešlápl vedle. Cesta mi proto rychle utíkala. Byla jsem navíc popoháněná zvědavostí co je za každým dalším ohybem a jestli už bude konec. Proto jsem se dostala docela daleko. Asi po kilometru jsem dorazila k rozcestí a jelikož sluníčko už začínalo být opovážlivě nízko a já nechtěla jít zpátky po tmě, vydala jsem se zpět. Teprve když jsem vstoupila na "normální" cestu, tak jsem zjistila, jak moc jsem unavená.

Domů jsem se doslova doplazila. Ale výlet stál za to. Příště se tam určitě vypravíme s foťákem. Pro tentokrát přikládám jen pár fotek, které jsem našla na netu. Akorát teď je to rákosí celé žluté a všude je víc vody.

Aktualizace: Tak ty slíbený fotky jsou tady.

Ještě drobná poznámka k těm rozhlednám. Nazývají se "Bird watching towers", tedy ptačí pozorovatelny. Zjistila jsem, že jich tu je v okolí několik a lidé na ně chodí s vlastními velkými dalekohledy pozorovat vodní ptáky.

Kris

Finnish Movie Night

Dneska jsem byli na dalším promítání finských filmů. Opět jsme viděli dva a tentokrát oba docela pěkné a zajímavé. Ten první byl natáčen na naší škole, v kampusu a na koleji, kde bydlíme. Bylo docela hezké sledovat ta známá místa ve filmu... Takže kdybyste se někdo chtěl podívat, jak to tady vypadá, tak víme, kde ten film získat ;-).

Ten druhý byl trochu zvláštní. Všichni herci v něm mluvili hodně spisovně a rozhovory byly jako z učebnice. Ale na druhou stranu jsme měli občas šanci pochytit nějaké to finské slovíčko.

P.S. Ten obrázek je jen screenshot takže se ho nesnažte rozhejbat ;-)

Jarní procházka

Už několik dní je tu nádherné počasí, svítí sluníčko a tajou poslední zbytky sněhu. To nás zlákalo k malé procházce. Vyrazili jsme podél moře a obešli celý poloostrov.

Pěšina nás vedla skrz jehličnaté lesíky a březové háje. Po cestě jsem viděli několik ohnišť a míst s vyhlídkou na moře. Viděli jsme postávat lidi u břehu a jen tak koukat na moře.

Nakonec jsme dorazili k velké dřevěné vyhlídce nebo spíš plošině, na které stáli lidé s velkými dalekohledy na stojanech, pozorující vodní ptáky. Zdálo se nám to neuvěřitelné. To ticho a klid. Na zpáteční cestě jsme potkali ještě několik dalších lidí nesoucích dalekohled a mířících na rozhlednu.

Protože procházka byla neplánovaná, neměli jsme s sebou foťák. Budeme si jí proto muset ještě někdy zopakova, abychom vás mohli informovat i obrazem. Přikládám alespoň mapku...



Kris

Nevím co dát jako nadpis ;-)

Po celkem dlouhé době se zase ozýváme. Čteme teď docela pěknou knížku o podnikání, do pátku ji musíme dorazit a napsat o ní pár stránek.

V pondělí jsem byla na druhém "Finnish cooking course". Tentokrát jsme vařili opravdu typicky finské jídlo - masové kuličky s bramborovou kaší. K tomu opět pečivo s vaječnou pomazánkou a tvarohové koláčky na závěr.

Počasí je tu teď docela fajn - buď svítí sluníčko nebo je alespoň pár centimetrů sněhu (někdy i obojí zároveň).

A Velikonoce? Udělala jsem pokus a obarvila dvě vajíčka ve vodě se slupkama od cibule - opravdu dostaly docela pěkně žlutou barvu. A jedno vajíčko na modro v roztoku borůvkové marmelády :-D. K tomu pár větviček s rašícími pupeny a kočičky do vázy. Docela to i připomíná velikonoční výzdobu. Mimochodem prodávají tu jednu zajímavost - vajíčko, teda spíš jeho skořápku, plněnou čokoládou...

Kris

Článek na Bedekru

Na cestovatelském serveru Bedekr vyšel článek Postřehy z Finska, který je souhrnem pár příspěvků na tomto blogu. Dobrý, ne? ;-)

Kris

Tohle si snad ani nezaslouží komentář...

Doufejme jen, že to Tomovi dlouho vydrží :-)
Kris

Sněhová vánice

Tak takovou sněhovou nadílku jsme tu ještě nezažili. Jak tak koukám, tak zima začíná v Helsinkách asi až v březnu :-). Dnes celý den chumelí a všude je nádherně bílo. Možná vyrazím s foťákem a podělím se s vámi o tu krásu.

Kris


Aktualizováno (o 2 hodiny později):
Tak nic - už to roztálo... :-D

Tom

Zdá se, že konečně přišla zima

Je začátek března. Člověk by řekl začátek jara. Ale ne tady, alespoň včera a dneska. Konečně napadlo trochu sněhu. Řekla bych, že nejvíc za celou zimu. Kampus je krásně bílý a veverka se na balkoně brodí sněhem, čumáčkem ho odhazuje a snaží se najít něco dobrého k jídlu.