Oheň a západu slunce nad mořem

Včera večer jsme si opět udělali ohníček. Tentokrát se k nám přidali i Tomáš s Innou.

Po minulé zkušenosti s mokrým dřevem jsme po cestě sebrali pár vyhozených suchých prken. Vypadala, že budou dobře hořet - a taky že jo. Oheň byl rozdělán během chvilky (možná taky díky celkem slušné zásobě novin).

Ohniště, u kterého jsme byli minulý týden, bylo obsazené. Museli jsme proto jít k jinému, sice vzdálenějšímu, ale o to hezčímu tábořišti s překrásným výhledem na západ slunce nad mořem. Měli byste vidět ty nádherné barvy oblohy zrcadlící se v hladiny.

Po chvíli přišla skupinka studentů. Kousek od nás si postavili takový ten malinkatý zahrandní gril. Musím vám říct, že oproti našemu ohni to byla asi docela nuda. Měli tam tmu a zimu a celou dobu postávali kolem toho tmavého nic uprostřed. Když grilování, tak pořádné, jako bývá na Strahově ;-)

Na ohni jsme si udělali párko-buřty a opekli chleba s hořčicí. A nakonec i ty brambory v popelu se nám tentokrát povedly.

Na závěr jsme slavnostně spálili pár papírů, které jsme za těch pár měsíců nasbírali, ale které nechceme táhnout domů (jako třeba účtenky, obálky, mapy nebo prospekty).

Akce se protáhla až do půlnoci, což byl docela slušný čas na to, že jsme začínali v sedm večer.

P.S. Ty fotky nejsou ze včerejška. Včera byl ten západ slunce ještě krásnější a hlavně barevnější.

Ukradli nám moře :-(

No vážně! Byli jsme v Rantasauně a když jsme chtěli skočit z mola do moře a zchladit svá rozpálená těla, tak se to stalo....

...místo vody po prsa, jako nedávno, tam bylo sotva po kotníky!!! Nevíte někdo, kam se mohla ta voda ztratit?

A ještě k tomu to pěkný rákosí je celý polámaný, leží na zemi a už vůbec není tak hezký :-(

Žhavé uhlíky

Původně jsem se šli jen tak projít a podívat se, jak to vypadá se dřevem u ohnišť v kampusu. Několik míst vhodných k rozdělání ohně je u pobřeží na hranici lesa. Dorazili jsme k prvnímu tábořišti a uviděli v něm žhavé uhlíky! Asi tu byl někdo před námi. Vzali jsme to jako znamení, že máme zůstat :-).

Šla jsem zpátky na pokoj pro jídlo a pití. Tom mezitím rozdělal oheň, což nebylo vůbec snadné. Dřevo bylo mokré a špatně hořelo. Nakonec se ale podařilo a oheň krásně hořel. Opekli jsem buřty (teda spíš grilovací párky) a strávili příjemný večer u ohně. Akorát brambory se nám spálily na uhel, jedna dokonce úplně svítila :-D.

Kris

Finnish Movie Night

Dneska jsem byli na dalším promítání finských filmů. Opět jsme viděli dva a tentokrát oba docela pěkné a zajímavé. Ten první byl natáčen na naší škole, v kampusu a na koleji, kde bydlíme. Bylo docela hezké sledovat ta známá místa ve filmu... Takže kdybyste se někdo chtěl podívat, jak to tady vypadá, tak víme, kde ten film získat ;-).

Ten druhý byl trochu zvláštní. Všichni herci v něm mluvili hodně spisovně a rozhovory byly jako z učebnice. Ale na druhou stranu jsme měli občas šanci pochytit nějaké to finské slovíčko.

P.S. Ten obrázek je jen screenshot takže se ho nesnažte rozhejbat ;-)

Tohle si snad ani nezaslouží komentář...

Doufejme jen, že to Tomovi dlouho vydrží :-)
Kris

Týna se mnou bojuje - každej den!

A je vymalováno. Týna propadla hře Knighthood a mne používá jako jednoho ze svých vazalů-bojovníků. Jde o jednu z mnoha her (a jiných vychytávek) portálu www.facebook.com, jehož primárním cílem je sdružovat kamarády. Sekundárním cílem je pak poskytovat svým uživatelům spoustu blbostiček, kratochvil a zábavných miniher, které si kamarádi mezi sebou posílají pro zkrácení dlouhé chvíle či pro vzájemné škádlení se. Je to něco jako www.spoluzaci.cz ve větším (a mezinárodním) měřítku se spoustou rozšíření. V zahraničí to zná snad každý student, v čechách bohužel zatím ne..

Takže jestli chcete ještě někdo být Týny vazalem, vyzkoušejte FaceBook!


Knight Tomas - vassal of Baroness Kristyna :-D

Valentýnské bruslení

Ystävänpaiva, den přátel. Tak se finsky nazývá svátek sv. Valentýna. Je to nejen svátek všech zamilovaných, ale také oslava přátelství.

Jak jsme ho oslavili my? Vydali jsme se na stadion Kallio do Helsinek. Je to fotbalový stadion, který se v zimě promění na obrovské kluziště. Na Valentýna byl vstup zdarma, a tak jsme si vyrazili zabruslit.

Od šesti byly pořádané valentýnské soutěže a hry. Když jsme dorazili my (po sedmé hodině), tak už pomalu končily. Ve Finsku holt nic není příliš okázalé. Ani Vánoční výzdoba, ani silvestr, ani Valentýn. Ale nám to nevadilo, užili jsme si to i tak. Půjčili jsme si "úžasné" tupé brusle a vydali se na led. Led byl parádní, plocha obrovská a relativně málo lidí. Takže žádný strach ze srážky ani žádná organizovaná změna směru jak bývá na kluzištích v Čechách.

Byla docela legrace pozorovat některé zahraniční studenty, kteří stáli na bruslích poprvé :-). Na těch tupých z půjčovny se nemohli udržet a pro stabilitu využívali různých pomůcek jako třeba bedničku tlačenou před sebou.

Na netu jsem našla fotku stadionu jen z léta, tak budete muset zapojit trochu fantazie a místo trávníku si představit led, po okrajích stánky s klobásami (které Finové jen tak mimochodem jedí bez chleba!) a stánek s DJ pouštějícím hudbu.

A kam zajdeme příště? Míst, kde se dá v Helsinkách bruslit, je celá řada. Často jsou to venkovní přírodní nebo umělá kluziště. A když je mráz, tak se bruslí i na moři. Nám se momentálně nejvíc líbí ledová plocha přímo v centru Helsinek. Je sice menší, ale zato v moc pěkném prostředí.

No a příští rok zajedem třeba do Vídně ;-). Tam je to stejně nejhezčí, viď Dane...

Sauna i pro kojence a Finové si povídají

Dneska jsem si šla zaplavat do bazénu v Tapiole. A čekalo mě jedno překvapení za druhým.

Nejdřív mě šokoval jakýsi Finský student, který se mě na autobusové zastávce zeptal, kolik je hodin. To by samo o sobě nebylo tak neuvěřitelné jako fakt, že v rozhovoru nesměle pokračoval a v autobuse si přisedl na společnou čtyřsedačku (sice jen na krajíček diagonálně proti mě a nohy pěkně do uličky, ale i to se počítá). Říkal, že tady v Helsinkách každý druhý rozhovor vede v angličtině a že dokonce i ve firmách, kde jsou zaměstnaní převážně Finové, se mluví anglicky. Ale tam kde bydlí on (200km na sever), tam se prý mluví jen Finsky. To s tou angličtinou můžu potvrdit. Na naší škole je asi třetina cizinců (studenti i vyučující) a některé předměty jsou jen v angličtině.

V bazénu nic neobvyklého. Dráhy byly rozděleny jako obvykle - nic, čubička, kondiční plavání, rychlé plavání, výuka. Mimochodem tohle by se taky mělo zavést v Čechách. Rozdělit dráhy podle rychlosti plavání je výborný nápad.

Ale zato v sauně. Na to, že tam chodí maminky s malými dětmi, jsem si už zvykla. Ale tentokrát tam byla jedna s kojencem, kterého začala v sauně dokonce kojit! To už je teda něco.

Konverzacím bylo dneska opravdu přáno. Ten rozhovor v autobuse cestou do bazénu byl jen začátek. V bublinkách se se mnou začala bavit jedna Finka. Dozvěděla jsem se, že bazén byl vloni zavřený a v rekonstrukci. Ještě že jsme sem jeli až letos.

Aby toho nebylo málo, tak i v šatně se mnou začaly mluvit dvě Finky. O tom, že v pátek večer je v bazénu docela volno (což jsem si taky všimla), o vlasech a o sušence, kterou rozdávali, ale kterou jsem nedostala :-(.

Takže kdybych měla soudit podle dneška, tak řeknu, že Finové jsou velmi komunikativní národ.

Kris

Rantasauna

Dneska jsme byli v Rantasauně. Horká finská sauna, pivko a ledové moře. Byla to opět velká událost.

A jak vypadá takový typický rozhovor?

Seznamování:

Rozhovor s Finem:
"Hi, where are you from?"
"Czech Republic."
očička se rozsvítí: "Realy?! I love czech beer."
...

Rozhovor s Čechem/Slovákem:
"Hi, where are you from?"
"Czech Republic."
očička se rozsvítí: "Jeee, my jsme z Prahy, odkud ty?"
...

Rozhovor s Mexičanem:
"Hi, where are you from?"
"Czech Republic."
očička se rozsvítí: "Ahoj. I'm from Mechiko."
...

Nebo variace na téma:

"Have you been in the sea?"
"Not yet."
"It's great! You must try it! It's sooo cold!"
...

Kris

Loituma

Tak tahle písnička od finské folkové skupiny Loituma se stala loni obrovským hitem nejen ve Finsku (její remake se proslavil i u nás):



Text v originále a jeho anglický překlad najdete třeba zde.

Zpátky v Helsinkách

Tak jsme zase zpátky v Helsinkách. Na blogu se dlouho neobjevilo nic nového, takže vás teď čeká trochu delší článek ;-). Hurá do toho...

Co jsme dělali těch 22 dní v Čechách?

Cesta domů byla docela náročná. Tentokrát jsme to vzali letecky do Berlína a pak busem do Prahy (zatím nejlevnější varianta vůbec). V Berlíně jsme měli pár hodin času, takže jsme si uschovali zavazadla na nádraží a vyrazili na prohlídku města. Jenže byla příšerná zima :-(, určitě o několik stupňů krutější než v Helsinkách. Pokusili jsme se projít vánočně vyzdobený Berlín, ale brzy jsme to vzdali. Raději jsme zašli na kávu do jedné příjemné kavárny. Bohužel zavírala příliš brzy... Zkusili jsme proto znovu pěší procházku. Po pár minutách jsme to vzdali podruhé a rozhodli se pro prohlídku města z výšky doubledeckeru hromadné dopravy. Poslední část čekání na autobus do Prahy jsme strávili v polospánku ve vyhřáté čekárně. Nakonec jsme se dočkali a úspěšně zdolali poslední část cesty.

Po vyrovnání spánkového deficitu a zařízení nejnutnější věcí a nákupů se Tom vydal na cestu domů do Horní Cerekve a já zůstala v Praze. Po následujících několik dní jsme si užívali Vánoční náladu (a samozřejmě i trochu toho Vánočního stresu ;-) ) v rodinném kruhu. V Čechách byla oproti Helsinkám těžká zima. Dokonce několik stupňů pod nulou a na mnohých místech i sníh! Pro nás něco neuvěřitelného.

Silvestr jsme strávili na loděnici na Vysočině. Byl to trochu netradiční, příjemný a opravdu zimní silvestr. Dřevěná chata vytápěná krbem, kousek od lesa. Bruslili jsme na zamrzlém a ve večerních hodinách osvětleném rybníce, kde jsme také o půlnoci bouchli šampaňské a udělali ohňostroj.

Sněhu bylo opravdu hodně, pár dní po silvestru jsme vyrazili i na běžky.

Asi po týdnu sněhových radovánek jsem se vrátila do Prahy, kam za pár dní přijel i Tom a to už jsme pomalu balili na cestu zpět...

Během našeho pobytu jsme samozřejmě nemohli vynechat setkání s přáteli. Tímto bychom chtěli poděkovat všem, kteří si našli čas a sešli se s námi a zároveň se omlouvit těm, na které se nedostalo...

A co nás čekalo po příjezdu do Helsinek? Nic překvapujícího. Teplota kolem nuly, zataženo, přítmí, mokro, déšť a zbytečky sněhu. Sýkorky a veverky si už asi odvykly na pravidelný příjem dobrot, tak je to budeme muset zase naučit...








A jak bude vypadat druhá půlka našeho studijního pobytu na Erasmu v Helsinkých?

Nejprve musíme udělat dvě zkoušky a pak se rovnou vrhneme do třetího kvadrimestru. Ten bude opět velmi náročný. Zapsali jsme si hodně předmětů. Doufáme, že budeme mít volnější poslední kvadrimestr, kdy bude snad lepší počasí a podmínky vhodnější pro cestování. Takže teď asi nějakou dobu nic zajímavého podnikat nebudeme, ale na jaře se máte na co těšit ;-).

Snad jsme napsala vše, co jsem napsat chtěla. Mějte se krásně a važte si toho pěkného zimního období v Čechách. Tady na jihu Finska není o co stát.

Kris

Koncert Helloween

Byli jsme na koncertu kapel Helloween, Gammaray a Axxis. Koncert byl v bývalé továrně na kabely v Helsinkách. Překvapilo nás, že hala i pódium byly poměrně malé a ani lidí nebylo moc. Zřejmě jsme příliš zmlsaní z českých letních open air fetivalů, které mají nazapomenutelnou atmosféru. Ale koncert jsme si i tak užili. Potkali jsme tam i našeho finského spolubydlícího a tak jsme s ním na zpáteční cestě zase po delší době prohodili pár vět :-).

Odměnou nám byla večeře

Právě jsme se vrátili z večeře, kterou pro nás uvařila naše portugalská kamarádka Joana. Byla to milá odměna za pomoc s pár úlohami v matlabu. Večeře se protáhla na celý večer a změnila se v malou párty s Joaninými spolubydlícími Annou a Henrym.

Kris

Koupání v zamrzlém moři

Máme za sebou další typicky finský zážitek. Dnes byla erasmus party v Rantasauně. Je to největší sauna v kampusu a má i přístup k moři. Jelikož je už několik dní pod nulou, tak se na moři vytvořila asi centimetrová vrstva měkkého ledu. Ze sauny jsme pěkně prohřátí vyběhli ven, přeběhli molo a ponořili se do ledové vody. Byla tak ledová, že jsme v ní dokázali zůstat sotva pár vteřin a okamžitě vylézali zpět na molo. Jakmile jsme byli opět na souši, rozlilo se po těle nádherné teplo, ačkoliv bylo venku kolem nuly. Příjemný pocit tepla přetrvával ještě dlouho po konci saunování.

Kris

Seznamujeme se s finským spolubydlícím

Je to tak. Konečně jsme se lépe seznámili s naším domorodým spolubydlícím. Za měsíc a půl, co tu všichni bydlíme, jsme s ním do včerejšího večera promluvili sotva pár slov. Stav, kdy se mlčky míjíme v kuchyni, se ale začal radikálně měnit. A to v okamžiku, kdy se nás zeptal, zda nám nevadí, že si pozval pár kamarádů. Zatímco jsem vařila večeři, tak si tito kamarádi střídavě chodili pro pivo do lednice. S rostoucím promile v krvi začali být stále sdílnější. Nakonec jsme zkončili u Jaakka (náš spolubydlící) v pokoji, kde se konala tzv. rozjížděcí párty.

Jelikož je ve Finsku velmi drahý alkohol a ještě dražší v nějakém klubu, tak si finové udělají obvykle nejprve párty doma a teprve pak vyrazí do města. A to byl i včerejší případ. Jelikož jsme se ale potřebovali učit finštinu, tak do klubu nás už nedostali (i když snaha byla...).

Zajímavé bylo zjištění, co vědí Finové o Čechách. Jako první je samozřejmě napadla Praha, kterou někteří znali a tvrdili, že je nádherná. Hned následovala diskuze o českém pivu. Ve Finsku je pivo velmi oblíbený nápoj a je zde k dostání i spousta českých značek, které jsou považovány za kvalitní a dobré pivo. Nejoblíbenější je tu Kozel a Finy obvykle velmi překvapí jeho opravdu nízká cena v Čechách. Smozřejmě padla zmínka i o hokeji a také o škodovkách.

Finy velmi překvapilo, jaký je zájem českých studentů o studium ve Skandinávii. Museli jsme jim proto vysvětlit, že je to pro nás svým způsobem exotika a hlavně místo, kam se obvykle o dovolené nepodíváme. Místo s nádhernou přírodou, klidem a zároveň v Evropě, takže celkem snadno dosažitelné.

Jelikož jsme se zmínili, že se učíme finsky a občas jsme pronesli i pár slovíček, chtěli ukázat naši učebnici. Přišla jim docela vtipná (hlavně prý to, jak se učíme spisovnou finštinu). Když ale spustili svojí rodnou řečí, byli jsme schopni rozeznat sotva pár slov. Ale lepší něco než nic :-). Musíme se ještě hooodně učit.

Na závěr jsme byli pozváni na slavnostní oteření nového bytu, do kterého se nastěhoval jeden z našich nových známých. Prý musíme určitě přijít. Že si pro nás dojede. Neuvěřitelná přeměna tichého spolubydlícího a jeho kamarádů.

Kris

Bazén za 1+10 euro

Je tu pátek a jsme domluvení, že společně s naším slovenským bratrem a estonskou kamarádkou vyrazíme do bazénu v Tapiole. Vstupné je tento týden "ve výprodeji", stojí namísto obvyklých 2€ pouze 1€. Jedeme autem, jehož vlastníkem je Anna (naše estonská kamarádka).

Přijedeme, 2x objedeme bazén kolem dokola hledajíce parkovací místo. Neznámé auto opouští parkoviště a my kalupem zabíráme jeho místo. Jsme tak nažhavení na koupání, ži si ani nevšimneme cedule upozorňující na nutnost použití parkovacích kotoučků. Na tuto skutečnost jsme upozorněni až při návratu k autu, kde na náš za stěračem čeká "parkovací lístek" v hodntě 40€. Super. Jeli jsme čtyři, takže to vychází na 10€ na osobu. Výsledek? Koupání za 1+10€. Tak hlavně že jsme vychytali tu 50% slevu na vstupný a ušetřili 1€... :-)

Koupání bylo ale super, kromě klasického bazénu jsme byli v extra teplém bazénku (rehabilitační) a v extra ledovém (venkovní otužilecký, měl asi 13,6°C). Jakuzzi (bublinková lázeň), pára a samozřejmě sauna (95°C) byly taky skvělý, takže brzo zajdem do bazénu znovu. Tentokrát už snad bez toho "parkovného" ;-)


Tomáš

Filmový večer

Pravě jsme se vrátili z promítání dvou finských fimlů.

Ten první byl "Jade Warrior". Hodně zvláštní, trochu fantasy, zajímavé vizuální efekty, děj těžko popsatelný, myslím, že to bylo o lásce :-).

Druhý byl o moc lepší. Jmenoval se Nousukausi. Byl o bohatém páru, který si "koupil" dovolenou, při které si měl vyzkoušet "opravdový život", tedy život bez peněz. Ve skutečnosti se ale jednalo o podvod. Přišli opravdu o vše (barák, auto, peníze, doklady). Celkem zajímavý námět, vtipné scénky a happy end.

Kristýnka

Trocha sportu - bazén a běhání

Když jsem už byla v Tapiole, tak jsem se zašla podívat na bazén. Vypadá velmi pěkně. Přímo z bazénu je vidět prosklenou stěnou ven (ale tudíž i dovnitř...), takže prostor je krásně prosvětlen a nepůsobí tak stísněně jako většina bazénů u nás. Na druhou stranu se mi zdál velmi malý, přestože je údajně dlouhý 25m. Měla by tam být i vířivka, posilka a možná sauna. Příjemně mě překvapily ceny za vstup. Např. 10 vstupů za 18€ :-).

V kampusu jsou naprosto ideální podmínky pro běhání, tak jsem si řekla, že to taky zkusím. Téměř od našeho bloku vede přírodní pěšinka nejprve lesíkem a pak pokračuje písčitá cesta podél pobřeží.

Kristýnka

Rantasauna

Večer jsem byla v mé první sauně ve Finsku. A rovnou to byla ta největší v kampusu. Je to ta, na kterou je vidět z Tomova pokojíku, takže jsem to měla kousíček.

V sauně byla zorganizovaná párty pro erasmáky a přišlo opravdu hodně lidí. Tom bohužel nešel, protože se učil na státnice :-(.

Před saunou jsem se sešla s ostatníma Čechama, ale protože to byli všechno kluci a já šla do sauny pro holky, tak jsem se brzo zase rozdělili. V sauně byl nejdřív strašný nával, dokonce se čekala fronta až někdo vyjde ven. Když jsem si říkala, že tohle přece nemá smysl, tak se uvolnilo místo a já se rozhodla jít dovnitř. A nelitovala jsem. Sauna se celkem vyprázdnila a s přibývajícím večerem tam bylo stále méně a méně lidí až jsem tam zůstaly jen dvě - já a jedna Finka.

Ze sauny je přístup přímpo na molo a odtud rovnou do moře (zálivu). Takže ti odvážnější se byli i vykoupat. Já jsem si to samozřejmě taky nemohla nechat ujít. Přestože jsem věděla, že je to moře, tak mě překvapilo, že je voda slaná. Protože po sauně jsem se ještě ve slané vodě nekoupala. Voda zatím moc studená nebyla, ale v zimě záliv zamrzá, takže to bude určitě studenější :-). Musí se prý musí nejdřív udělat díra do ledu. No uvidíme...

Fotky Rantasauny

Kristýnka

Opening day

Dneska bylo oficiální zahájení školního roku. Pro místní studenty je to velká událost. Oslavují v kampusus už několik předchozích dní. Všude jsou roztroušené skupinky mladých lidí, které hrají hry, pouští hudbu, pijí pivo (mimochodem tady v kampusu se prodává i Velkopopovický Kozel) a baví se.

Přes den byl zorganizovaný velký piknik a vrcholem večera bylo vystoupení finské populární zpěvačky, která před dvěma roky vyhrála soutěž Idol (něco jako Superstar). Byli jsme se na ní podívat, a musím uznat, že byla dobrá. Zastupovala Finsko také v soutěži Eurovision.

Nefunguje nám nahrávání fotek před kabel do počítače :-(, takže nové fotky budou až se koupí čtečka karet. Tom jí bude kupovat v Čechách až pojede na státnice, zpět do Finska se vrátí 23.9. Tak si tohle datum zapište, protože bude mraky nových fotek...

Fotky z koncertu

Kristýnka