sobota 8. listopadu 2008

Osmikráska

Po návratu z Helsinek jsem zjistila, že psaní blogu mi tak trochu chybí a že mám stále spoustu zážitků, které by stály za publikování. Proto jsem se rozhodla, že založím nový blog a nazvala ho Osmikráska. A o čem bude? O zážitcích z mých cest a z výletů, povídání o sportech, které mě baví, o filmech, které mě zaujaly, divadelních představeních, zajímavých knížkách a dalších věcech působících proti nudě a všednodennosti. Jednoduše o cestování a kultuře. Doufám, že bude tento nový blog pro vás inspirací a pro mě motivací pro vyvinutí nějaké smysluplné aktivity.

Můj nový blog: osmikraska.blogspot.com

Kris

sobota 27. září 2008

Model Sluneční soustavy

V okolí kampusu se nachází jeden velmi zajímavý projekt - model Sluneční soustavy v měřítku 1 : 1 000 000 000. Jednotlivé modely planet a Slunce jsou rozmístěné po okolí tak, aby jejich velikost i vzdálenost od Slunce odpovídala rozměrům ve vesmíru. Model Slunce má průměr 140 cm a je umístěn ve výšce 50m nad mořem. Nejmenší planeta Merkur má pouhých 4,9mm. Model se rozprostírá na ploše několika km čtverečních.

Jako první jsme zcela náhodou objevili model planety Uran v přírodní rezervaci Laajalahti. Poté jsme na ostrově Lehtisaari našli model Neptunu.

Nakonec jsme se vydali hledat také model Slunce a planety Merkur, Venuše, Země a Mars. Tyto planety jsou blízko u sebe, ale ve větší vzdálenosti od kampusu. Největší planety Jupiter a Saturn jsme bohužel neviděli.

Fotky jsou tady.

sobota 9. srpna 2008

Fotky z Laponska

S opravdu velkým zpožděním dodávám fotky z obou výletů do Laponska.

Ten první jsme absolvovali s Frantou, Hráňou a Michalem. Přijeli za námi autem. Po prohlídce Helsinek a okolí jsme vyrazili na sever. Navštívili jsme národní park Urho Kekkonen, ležící 300 km za severním polárním kruhem. Přespávali jsme v chatkách, které jsou stále otevřené a kdokoliv jde okolo jich může využít.
Na chatkách jsou k dispozici parádní sekyrky, nařezané dříví, plynové vařiče s plynovými bombami, trocha nádobí, hasicí přístroje a další vybavení, které by v čechách nevydrželo ani jednu sezónu :-(. Vodu na pití jsme brali z potoka nebo ji získávali táním sněhu.

Úžasný bylo, že bylo téměř pořád světlo (v noci se jen trochu zešeřilo), a tak jsme mohli klidně udělat výpravu na kopec ve dvě v noci :-).

Samozřejmě jsme také nemohli vynechat turistickou atrakci Laponska - vesnici Santa Clause, která leží přímo na polárním kruhu.

Přestože byla polovina května, tak nás překvapily teploty kolem nuly a sníh.

Nazpátek jsme se vraceli přes Švédsko.

Ve Stockholmu jsme se potkali s Týny rodiči, kteří sem přiletěli o den dřív. Kluci pokračovali do Čech a my se vrátili s rodiči trajektem do Helsinek. Po opětovné prohlídce Helsinek a kampusu jsme zamířili podruhé do Laponska.

Tentokrát jsme jeli vlakem do Rovaniemi. Byl to pro nás docela zážitek, protože jsem cestovali v lůžkovém voze. Měli jsme kabinku s palandou. Bylo tam dokonce i povlečení a malé umyvadlo.

V Rovaniemi jsme si půjčili auto. Po nezbytné zastávce v Santa Klaus vesničce a focení na značce polárního kruhu jsme se vydali na pronajatou chatičku v lese u jezera.

S úspěchem jsme našli klíčky schované na okně. Následovaly dva výlety do největšího finského národního parku Oulanka a na zpáteční cestě do Rovaniemi jsme prošli ještě krátký okruh Luontopolku.


V Rovaniemi jsme vhodili klíčky od auta do malé schránky ve dveřích (mimochodem klíčky by bylo možné bez problému vyšťourat...) a vyrazili zpátky vlakem do Helsinek. Narozdíl od minulé výpravy před týdnem bylo tentokrát sluníčko, pouze zbytky sněhu a nádherných 15°C.

Při obou návštěvách Laponska jsem potkávali u silnice sobi. Jsou to polodomácí zvířata, která se pěstují pro maso. Jsou ochočená a proto se příliš nebojí lidí ani aut. Nejednou jsme je potkali na silnici a museli zastavit a počkat, až pomalu odkráčí na stranu. Samozřejmě jsme toho vždycky využili pro focení.

Za zmínku stojí také silnice. Jsou široké, upravené a přitom téměř bez provozu. Řídit po takovéto komunikaci je zážitek sám o sobě.

Fotky z prvního výletu do Laponska najdete tady.

Fotky z druhého výletu do Laponska najdete tady.

Poznámka: V Santa Klaus vesničce jsem se dozvěděli jednu zajímavost. Polární kruh ve skutečnosti není v místě, kde je ve vesničce nakreslen. Jednak v době, kdy se vesnička stavěla, nebyla měření pomocí GPS tak přesná, ale hlavní důvod je jinde. Severní polární kruh mění během let svoji polohu až o několik kilometrů! Takže Santa Klaus vesnička je opravdu jen turistická atrakce ;-)

čtvrtek 5. června 2008

O prvních dojmech po návratu a cestování po Laponsku

Nestíháme, takže jen stručně:

Jsme zpátky v Čechách. První dojmy: Praha je nádherná. Je tu teplo, příjemný ruch a v noci tma! K jídlu vepřo knedlo zélo a dobrej chleba. Doma televize a z rádia zní čeština. Hospoda se zahrádkou na každém rohu, placené parkování a nový Lidl 500 m od baráku. Na ulici staré tramvaje s milým cinkáním. Metro jezdí do Letňan. Ve škole je narváno a všude se zjevují staří známí. Lidé se dívají do očí a jsou nezvykle usměvaví - možná je to tím pěkným počasím.

Poslední dva týdny v květnu byly ve znamení cestování po Finsku. Byli jsme v Laponsku a navštívili dva největší národní parky. Viděli jsme soby, polární lišky, koroptve a zajíce. Byli jsme 300 km za polárním kruhem, zažili jsme sníh i krásné jaro a bílé noci. Spali jsme na sněhu ve stanu v letních spacácích, přespávali ve volně přístupných chatkách, strávili pár dní v příjemném srubu u jezera. Chodili jsme v sobích stopách, bořili se po kolena do sněhu a udili se v chatce postavené na principu týpý. Zuby jsme si čistili v potoce a pili roztátý sníh. V kadiboudách jsme místo airwicku používali březovou kůru. Koupali jsme se v potoce, když se pod náma probořil sníh nebo když jsme sklouzli z úzký lávky. Lezli jsme po skalách a pozorovali, jak se o ně voda rozbíjí. A spoustu, spoustu, dalšího.

Až najdeme chvilku, tak napíšeme víc. Taky se můžete těšit na spoustu fotek. Pobyt v Helsinkách už máme za sebou, ale tenhle blog stále žije a určitě ještě přibyde pár článků. Jsme plni dojů (pozitivních i negativních), takže psaní rozhodně není u konce.

pátek 16. května 2008

Prázdniny!

V úterý jsme napsali poslední zkoušku (na výsledek se neptejte, bude nejdřív za měsíc), ve středu a ve čtvrtek vyřídili papíry a teď už máme konečně volno. Očekáváme příjezd Franty, Koťáka a Hráni. Teď jsou prý v Tallinu. V neděli vyrážíme společně na trip do Laponska za polární kruh. Vypadá to, že se tam ještě stále drží sníh, zatímco tady na jihu v Helsinkách je už nádherné jaro.

sobota 10. května 2008

Skanzen na ostrově Seurasaari

Jelikož už za několik dní pojedeme do Laponského národního parku, řekli jsme si, že bychom měli trochu protáhnout nohy, aby to pak nebyl takový šok. Vydali jsme se proto na ostrov Seurasaari vzdálený asi 6 km od kampusu.

Cesta byla příjemná, přestože vedla podél silnice. Museli jsme přejít přes ostrovy Lehtisaari a Granö a zpět na pevninu. Teprve odtud vedl most na ostrov Seurasaari.

Jakmile jsme dorazili k cíli naší cesty, zmocnila se nás únava. Našli jsme si proto pěknou skálu na břehu moře, nasvačili se a lehli si na chvíli k odpočinku. Společnost nám dělala jedna labuť, pár racků, vrána a pavouček. Posilněni a odpočati jsme se vydali na průzkum do nitra ostrova.

Za chvíli jsme objevili první dřevěné domečky skanzenu. Všechny stavby ve skanzenu jsou originály přenesené na tento ostrov z různých částí Finska. Kromě obyčejných chatiček je zde k vidění také velký mlýn, kostel, loděnice, farma a mnohé další zajímavosti.

Zpáteční cestu jsme už absolvovali raději autobusem.


Fotky si můžete prohlídnout tady.

neděle 4. května 2008

Neptun na ostrově Lehtisaari

Dneska jsem se vydali hledat planetu Neptun. Jestli nevíte o co jde, tak si přečtěte předminulý příspěvek. Našli jsme ji na ostrově Lehtisaari kousek od kampusu.

Na ostrově jsem také objevili místo, kde se hrál paintball a cestou jsme viděli spoustu létacích balónů. Nejhezčí byly ty červené.

Fotky najdete tady.

pátek 2. května 2008

Wappu

Wappu je jeden z největších a asi i nejoblíbenějších svátků ve Finsku. Několik dní před prvním májem lidé vycházejí do ulic a do parků a slaví příchod jara. Studenti grilují a popíjí po celém kampusu i v Helsinských parcích. Každý den jsou pořádány párty, večírky a sauny.

Je to svátek především studentů, kteří v těchto dnech chodí oblečení v tzv. overalech. Overaly vypadají trochu jako montérky. Jsou červené, modré, bíle, černé i růžové. Každá fakulta má totiž svojí barvu. Na tyto studentské "uniformy" se přišívají nášivky koupené na večírcích pořádaných během roku. V teplém období se vrchní část obleku sroluje k pasu, aby nebylo takové horko.

30.5. svátek vrcholí. Pokud si to prváci zaslouží (sběrem bodů za návštěvy večírků, školního muzea a pod.), dostanou čepičku, kterou si smějí poprvé nasadit 1.5. Činí tak obvykle hned po půlnoci a slaví do rána. Nejen tito prváci, ale i studenti vyšších ročníků a absolventi včetně babiček si prvního máje nasadí tuto krásnou bílou čepičku.

Takže Hyvä Wappua aneb pěkný první máj.

Pár fotek z kampusu si můžete prohlídnout tady

čtvrtek 1. května 2008

Villa Elfvik a planeta Uran

Odpoledne jsme se vydali opět do přírodní rezervace Laajalahti a tentokrát došli až k vile Elfvik (cca 3 km od kampusu). Kavárna byla sice kvůli Wappu zavřená, ale i tak se nám tam moc líbilo. Představte si, že ta vila má 5 komínů!

Šli jsme si prohlídnout okolí a kromě betonového mola, dřevěné vyhlídky a ptačí rozhledny jsme narazili na pozoruhodný projekt. Jde o model sluneční soustavy v měřítku 1 : 1 000 000 000. Jednotlivé modely planet a Slunce jsou rozmístěné po okolí tak, aby jejich velikost i vzdálenost od Slunce odpovídala rozměrům ve vesmíru. Model Slunce má průměr 140 cm a je umístěn ve výšce 50m nad mořem. Mělo by být vidět od každé planety. Nejmenší a nejvzdálenější planeta Pluto má průměr pouhé 2 mm a je vzdálená od Slunce asi 6 km. Podle oficiální stránky se ale Pluto ztratilo (údaj z roku 2004). My jsme u vily Elfvik objevili planetu Uran. Tento model je asi nejhezčí, protože je jako jediný umístěný v altánku.



Domů jsme přišli jaksepatří uchození a hladoví, ale procházka stála za to.

Víc informací o modelu sluneční soustavy.
Oficiální stránka přírodní rezervace Laajalahti.

úterý 29. dubna 2008

UFONI ve Finsku :-)

Tak si tak sedim na balkóně, poslouchám hudbu (U2) přicházející z domu na protější straně ulice a kochám se pohledem na noční oblohu.

Najednou vidim červený světýlko, který letí dosti rychle. Řikám si: "No vida, GPSka!" Vstanu, a du se podívat z maličko lepšího úhlu.
Světýlkou znenadání mění směr letu o 90° a pokračuje stejnou rychlostí. Řikám si: "No vida, UFOni!" :-)

Možná to bylo něco jinýho, ale mě vůbec nenapadá, co by to mohlo být. Letadla blikaj, tohle svítilo. Navíc letadla neudělaj v mžiku změnit směr letu o 90°. Podotýkám, že tahle změna byla fakt okamžitá - nebyl tam žádný oblouk, který by udělalo např. letadlo. Družice pokud vim neměněj směr letu vůbec. Tak nevim.

Máte někdo tušení, co by to mohlo bejt jinýho, než marťánci? :-)

T.

středa 23. dubna 2008

Oheň a západu slunce nad mořem

Včera večer jsme si opět udělali ohníček. Tentokrát se k nám přidali i Tomáš s Innou.

Po minulé zkušenosti s mokrým dřevem jsme po cestě sebrali pár vyhozených suchých prken. Vypadala, že budou dobře hořet - a taky že jo. Oheň byl rozdělán během chvilky (možná taky díky celkem slušné zásobě novin).

Ohniště, u kterého jsme byli minulý týden, bylo obsazené. Museli jsme proto jít k jinému, sice vzdálenějšímu, ale o to hezčímu tábořišti s překrásným výhledem na západ slunce nad mořem. Měli byste vidět ty nádherné barvy oblohy zrcadlící se v hladiny.

Po chvíli přišla skupinka studentů. Kousek od nás si postavili takový ten malinkatý zahrandní gril. Musím vám říct, že oproti našemu ohni to byla asi docela nuda. Měli tam tmu a zimu a celou dobu postávali kolem toho tmavého nic uprostřed. Když grilování, tak pořádné, jako bývá na Strahově ;-)

Na ohni jsme si udělali párko-buřty a opekli chleba s hořčicí. A nakonec i ty brambory v popelu se nám tentokrát povedly.

Na závěr jsme slavnostně spálili pár papírů, které jsme za těch pár měsíců nasbírali, ale které nechceme táhnout domů (jako třeba účtenky, obálky, mapy nebo prospekty).

Akce se protáhla až do půlnoci, což byl docela slušný čas na to, že jsme začínali v sedm večer.

P.S. Ty fotky nejsou ze včerejška. Včera byl ten západ slunce ještě krásnější a hlavně barevnější.

neděle 20. dubna 2008

Na balkoně

Modrá obloha a sluníčko nás dneska vyhnalo ven. Udělali jsme si sezení na balkoně a dali si oběd pod širým nebem. K tomu jsme pustili pohodovou hudbu a prostě si užívali jara. Bylo to fajn. Po obloze pluly balóny a letali racci, na borovici seděly sýkorky a občas se odvážily zobnout něco z krmítka vedle nás.

Na střeše

Vypadá to jako piknik, ale není to piknik. Co to je? Finové si na střeše našívají na své overaly (takové ty školní uniformy) nášivky, pořízené nejspíš na nějaké párty.

Článek o studentech a overalech tady.

pátek 18. dubna 2008

Ukradli nám moře :-(

No vážně! Byli jsme v Rantasauně a když jsme chtěli skočit z mola do moře a zchladit svá rozpálená těla, tak se to stalo....

...místo vody po prsa, jako nedávno, tam bylo sotva po kotníky!!! Nevíte někdo, kam se mohla ta voda ztratit?

A ještě k tomu to pěkný rákosí je celý polámaný, leží na zemi a už vůbec není tak hezký :-(

středa 16. dubna 2008

Žhavé uhlíky

Původně jsem se šli jen tak projít a podívat se, jak to vypadá se dřevem u ohnišť v kampusu. Několik míst vhodných k rozdělání ohně je u pobřeží na hranici lesa. Dorazili jsme k prvnímu tábořišti a uviděli v něm žhavé uhlíky! Asi tu byl někdo před námi. Vzali jsme to jako znamení, že máme zůstat :-).

Šla jsem zpátky na pokoj pro jídlo a pití. Tom mezitím rozdělal oheň, což nebylo vůbec snadné. Dřevo bylo mokré a špatně hořelo. Nakonec se ale podařilo a oheň krásně hořel. Opekli jsem buřty (teda spíš grilovací párky) a strávili příjemný večer u ohně. Akorát brambory se nám spálily na uhel, jedna dokonce úplně svítila :-D.

Kris

sobota 12. dubna 2008

Fotky z Laajalahti

Tak jsem byla znovu v přírodní rezervaci Laajalahti a udělala tam pár fotek. A byla to opět moc pěkná procházka. Nejlepší byl asi 3km dlouhý úsek prkenné cesty - říká se tomu "duckboard trail". Ve Finsku se na tyto duckboardy dá narazit snad ve všech národních parcích. Další zajímavostí jsou ptačí rozhledny, na které chodí Finové pozorovat s vlastními dalekohledy vodní ptáky.

Jinak je teď v kampusu docela živo. Včera jsem viděla utíkat dva zajíce - jednoho honil pes a druhého jsem honila já s foťákem :-D. Oba utekli. Kromě toho přiletěli mořští racci a další vodní ptactvo. A staré známé veverky a sýkorky zimu taky přežily.

Fotky z Laajalahti tady.

Kris

sobota 5. dubna 2008

Hádanka

Představte si ranvej, která má podobu masivního běžícího pásu. Na ní stojí letadlo, které chce, jak jinak, vzlétnout. Letadlo míří dopředu, běžící pás pod ním ubíhá dozadu, proti směru plánovaného vzletu. Pás je schopen dosáhnout jakékoli rychlosti, kterou se letadlo vůči zemi pohybuje. Podaří se letadlu vzlétnout? Nebo zůstane na zemi?

Ti Finové jsou vážně divní...

Přírodní rezervace Laajalahti

Včera jsem si šla zase po delší době zaběhat. Tentokrát jsem se rozhodla pro trasu, po které jsme šli minule na procházku. Kousek za rozhlednou z cesty odbočovala stezka vedoucí rákosím kolem moře. Byla postavená z jednoho nebo dvou prken položených vedle sebe, aby bylo možné překonat mokřiny. Neodolala jsem a zvědavě se po ní pustila.

Myslela jsem, že povede jen pár metrů. Ale prkená cesta ne a ne končit. Při chůzi (a občas dokonce i běhu) po prknech se člověk musí soustředit, aby nešlápl vedle. Cesta mi proto rychle utíkala. Byla jsem navíc popoháněná zvědavostí co je za každým dalším ohybem a jestli už bude konec. Proto jsem se dostala docela daleko. Asi po kilometru jsem dorazila k rozcestí a jelikož sluníčko už začínalo být opovážlivě nízko a já nechtěla jít zpátky po tmě, vydala jsem se zpět. Teprve když jsem vstoupila na "normální" cestu, tak jsem zjistila, jak moc jsem unavená.

Domů jsem se doslova doplazila. Ale výlet stál za to. Příště se tam určitě vypravíme s foťákem. Pro tentokrát přikládám jen pár fotek, které jsem našla na netu. Akorát teď je to rákosí celé žluté a všude je víc vody.

Aktualizace: Tak ty slíbený fotky jsou tady.

Ještě drobná poznámka k těm rozhlednám. Nazývají se "Bird watching towers", tedy ptačí pozorovatelny. Zjistila jsem, že jich tu je v okolí několik a lidé na ně chodí s vlastními velkými dalekohledy pozorovat vodní ptáky.

Kris

čtvrtek 3. dubna 2008

Finnish Movie Night

Dneska jsem byli na dalším promítání finských filmů. Opět jsme viděli dva a tentokrát oba docela pěkné a zajímavé. Ten první byl natáčen na naší škole, v kampusu a na koleji, kde bydlíme. Bylo docela hezké sledovat ta známá místa ve filmu... Takže kdybyste se někdo chtěl podívat, jak to tady vypadá, tak víme, kde ten film získat ;-).

Ten druhý byl trochu zvláštní. Všichni herci v něm mluvili hodně spisovně a rozhovory byly jako z učebnice. Ale na druhou stranu jsme měli občas šanci pochytit nějaké to finské slovíčko.

P.S. Ten obrázek je jen screenshot takže se ho nesnažte rozhejbat ;-)

středa 2. dubna 2008

Jarní procházka

Už několik dní je tu nádherné počasí, svítí sluníčko a tajou poslední zbytky sněhu. To nás zlákalo k malé procházce. Vyrazili jsme podél moře a obešli celý poloostrov.

Pěšina nás vedla skrz jehličnaté lesíky a březové háje. Po cestě jsem viděli několik ohnišť a míst s vyhlídkou na moře. Viděli jsme postávat lidi u břehu a jen tak koukat na moře.

Nakonec jsme dorazili k velké dřevěné vyhlídce nebo spíš plošině, na které stáli lidé s velkými dalekohledy na stojanech, pozorující vodní ptáky. Zdálo se nám to neuvěřitelné. To ticho a klid. Na zpáteční cestě jsme potkali ještě několik dalších lidí nesoucích dalekohled a mířících na rozhlednu.

Protože procházka byla neplánovaná, neměli jsme s sebou foťák. Budeme si jí proto muset ještě někdy zopakova, abychom vás mohli informovat i obrazem. Přikládám alespoň mapku...



Kris

neděle 23. března 2008

Nevím co dát jako nadpis ;-)

Po celkem dlouhé době se zase ozýváme. Čteme teď docela pěknou knížku o podnikání, do pátku ji musíme dorazit a napsat o ní pár stránek.

V pondělí jsem byla na druhém "Finnish cooking course". Tentokrát jsme vařili opravdu typicky finské jídlo - masové kuličky s bramborovou kaší. K tomu opět pečivo s vaječnou pomazánkou a tvarohové koláčky na závěr.

Počasí je tu teď docela fajn - buď svítí sluníčko nebo je alespoň pár centimetrů sněhu (někdy i obojí zároveň).

A Velikonoce? Udělala jsem pokus a obarvila dvě vajíčka ve vodě se slupkama od cibule - opravdu dostaly docela pěkně žlutou barvu. A jedno vajíčko na modro v roztoku borůvkové marmelády :-D. K tomu pár větviček s rašícími pupeny a kočičky do vázy. Docela to i připomíná velikonoční výzdobu. Mimochodem prodávají tu jednu zajímavost - vajíčko, teda spíš jeho skořápku, plněnou čokoládou...

Kris

čtvrtek 13. března 2008

Článek na Bedekru

Na cestovatelském serveru Bedekr vyšel článek Postřehy z Finska, který je souhrnem pár příspěvků na tomto blogu. Dobrý, ne? ;-)

Kris

pátek 7. března 2008

Tohle si snad ani nezaslouží komentář...

Doufejme jen, že to Tomovi dlouho vydrží :-)

Kris

čtvrtek 6. března 2008

Sněhová vánice

Tak takovou sněhovou nadílku jsme tu ještě nezažili. Jak tak koukám, tak zima začíná v Helsinkách asi až v březnu :-). Dnes celý den chumelí a všude je nádherně bílo. Možná vyrazím s foťákem a podělím se s vámi o tu krásu.

Kris


Aktualizováno (o 2 hodiny později):
Tak nic - už to roztálo... :-D

Tom

úterý 4. března 2008

Zdá se, že konečně přišla zima

Je začátek března. Člověk by řekl začátek jara. Ale ne tady, alespoň včera a dneska. Konečně napadlo trochu sněhu. Řekla bych, že nejvíc za celou zimu. Kampus je krásně bílý a veverka se na balkoně brodí sněhem, čumáčkem ho odhazuje a snaží se najít něco dobrého k jídlu.

sobota 1. března 2008

Týna se mnou bojuje - každej den!

A je vymalováno. Týna propadla hře Knighthood a mne používá jako jednoho ze svých vazalů-bojovníků. Jde o jednu z mnoha her (a jiných vychytávek) portálu www.facebook.com, jehož primárním cílem je sdružovat kamarády. Sekundárním cílem je pak poskytovat svým uživatelům spoustu blbostiček, kratochvil a zábavných miniher, které si kamarádi mezi sebou posílají pro zkrácení dlouhé chvíle či pro vzájemné škádlení se. Je to něco jako www.spoluzaci.cz ve větším (a mezinárodním) měřítku se spoustou rozšíření. V zahraničí to zná snad každý student, v čechách bohužel zatím ne..

Takže jestli chcete ještě někdo být Týny vazalem, vyzkoušejte FaceBook!


Knight Tomas - vassal of Baroness Kristyna :-D

pátek 29. února 2008

Vaříme si kotikalja - domácí pivo

Kotikalja by se dalo přeložit jako domácí pivo. Občas ho dělají v menze a zejména Tomovi moc chutná. Já si na jeho chuť teprve zvykám ;-). Je trochu zvláštní - černé, docela sladké a hodně aromatické.

V obchodě se dá koupit v takové krabičce, ve které je pytlíček s aroma a pytlíček s kvasnicema. Společně s cukrem se to zamíchá v teplé vodě a nechá do druhého dne kvasit.

Včera večer se Tom pustil do "vaření" a tak je teď náš jediný hrnec plný jakési bublající černé tekutiny a po celé kuchyni jsou cítit kvasnice :-). Jsme oba zvědaví, jak tenhle experiment dopadne.

Aktualizace: Tak právě jsme ochutnali a povedlo se. Mě chutná víc než to v menze ;-)

Kris

Veverka sebevrah

Už jsme dlouho nanapsali nic o našich zvířátkách. Pravidelně se nám na balkoně prohání několik veverek a shání něco dobrého na zub. Jsou na sebe docela nemilosrdné a když se v jednu chvíli sejdou na balkoně dvě, tak se začnou honit a bojují o území.

Kvůli jejich agresivitě jsme museli dokonce přesunout krmítko pro sýkorky (teda spíš misku) na druhý balkon. Veverky totiž vždycky sýkorkám všechno snědly. Mysleli jsme si, že tam budou mít ptáčkové klid. Nevede tam totiž žádná větev, ze které by veverky mohly na balkon přeskočit.

O to větší bylo naše překvapení, když jsme tam uviděli - hádejte koho... veverku, jak si úplně vklidu pochutnává na slunečnicových semínkách určených pro sýkorky. Zajímalo nás, kudy se na balkon dostala. Stačil prudší pohyb a veverka ukázala, jak je šikovná. Lezla střemhlav dolů po cihlové zdi vždy s mezipřestávkou na balkoně o patro níž.

Jenže dneska se stala ještě neuvěřitelnější věc. Veverka byla opět u krmítka pro sýkorky. Tom vešel na balkon, aby ji odehnal. Myslel, že zase poleze po zdi dolů. Ale ona se asi lekla, rozeběhla se a skočila dolů. Připomínám, že bydlíme opravdu vysoko - v pátém patře. Ve vzduchu se roztáhla a letěla a letěla a letěla. Pak se ozvala rána. To jak dopadla na silnici...

Nebojte. Veverka to kupodivu přežila, okamžitě se rozeběhla a vylezla na nejbližší strom.

Kris

pondělí 25. února 2008

Pro úplnost

Jen tak pro úplnost, co jsme dělali v sobotu. Já jsem si byla jako obvykle zaplavat v bazénu (snažím se tak trochu sportovat) ;-). Tom jel tentokrát se mnou a zašel se podívat do Tapioly. Objevil tam moc pěknou kabelku se Snoopym. No a tak mám další růžovoučkou věcičku do šatníku :-D.

Kris

pátek 22. února 2008

Finské kulinářské speciality

Včera jsem byla na "Finnish Cooking course" - kurzu vaření finského jídla. Sešlo se asi dvanáct zahraničních studentů a dva finští organizátoři. Ti přinesli recepty, podle kterých jsme společnými silami připravili večeři.

První chod byla krémová lososová polévka. K polévce jsme upekli typické finské pečivo plněné rýží (to jsme nepřipravovali, bylo koupené zmražené) s vajíčkovou pomazánkou. Jako moučník jsme pekli sladké šneky s cukrem a skořicí - ty se nám bohužel spálily, ale uvnitř byly dobré, tak se nakonec snědly :-). A na úplný závěr jsme měli tvarohový krém smíchaný se šlehačkou a jahodami.

Všechno bylo moc dobré a všem chutnalo. Akce se z plánovaných 3 hodin protáhla na 4 a zkončila tak, aby ti, co nebydlí v kampusu, stihli autobus domů. Mimochodem většina erasmus studentů nebydlí v kampusu, ale v úplně jiném regionu a dojíždí autobusem.

Fotky z akce tady.

Kris

sobota 16. února 2008

Svítí!

Juchůůů. Sluníčko už druhý den svítí a je jasná obloha. Taky trochu přituhlo. Máme tu teď -8°C. Ale sníh není :-(.

čtvrtek 14. února 2008

Valentýnské bruslení

Ystävänpaiva, den přátel. Tak se finsky nazývá svátek sv. Valentýna. Je to nejen svátek všech zamilovaných, ale také oslava přátelství.

Jak jsme ho oslavili my? Vydali jsme se na stadion Kallio do Helsinek. Je to fotbalový stadion, který se v zimě promění na obrovské kluziště. Na Valentýna byl vstup zdarma, a tak jsme si vyrazili zabruslit.

Od šesti byly pořádané valentýnské soutěže a hry. Když jsme dorazili my (po sedmé hodině), tak už pomalu končily. Ve Finsku holt nic není příliš okázalé. Ani Vánoční výzdoba, ani silvestr, ani Valentýn. Ale nám to nevadilo, užili jsme si to i tak. Půjčili jsme si "úžasné" tupé brusle a vydali se na led. Led byl parádní, plocha obrovská a relativně málo lidí. Takže žádný strach ze srážky ani žádná organizovaná změna směru jak bývá na kluzištích v Čechách.

Byla docela legrace pozorovat některé zahraniční studenty, kteří stáli na bruslích poprvé :-). Na těch tupých z půjčovny se nemohli udržet a pro stabilitu využívali různých pomůcek jako třeba bedničku tlačenou před sebou.

Na netu jsem našla fotku stadionu jen z léta, tak budete muset zapojit trochu fantazie a místo trávníku si představit led, po okrajích stánky s klobásami (které Finové jen tak mimochodem jedí bez chleba!) a stánek s DJ pouštějícím hudbu.

A kam zajdeme příště? Míst, kde se dá v Helsinkách bruslit, je celá řada. Často jsou to venkovní přírodní nebo umělá kluziště. A když je mráz, tak se bruslí i na moři. Nám se momentálně nejvíc líbí ledová plocha přímo v centru Helsinek. Je sice menší, ale zato v moc pěkném prostředí.

No a příští rok zajedem třeba do Vídně ;-). Tam je to stejně nejhezčí, viď Dane...

úterý 12. února 2008

Jak počítač udělal BUM

To se mi zase jednou něco povedlo. Mám takovou zvláštní vlastnost. Čas od času vyhazuju pojistky nebo jinak ničím elektrická zařízení. Tentokrát se mi ale povedl obzvášť dobrý kousek.

Jsme v počítačové studovně. Píšu na icq a najednou se ozve rána, v počítači se zableskne a obrazovka ztmavne... Asi se zničil zdroj. Ale aby toho nebylo málo, tak "umřely" i všechny ostatní počítače v naší řadě napojené na stejnou zásuvku :-D . Naštěstí byly jen tři.

Kris

Dělat věci s předstihem je ztráta času

Alespoň tady... Tentokrát jsme vyjímečně nenechali vypracování domácí úlohy na poslední chvíli (tj. den před deadlinem), ale začali jsme na ní pracovat brzy po zveřejnění zadání. To byla ale chyba. Jednalo se o práci s jedním speciálním programem, nainstalovaným na některých školních linuxech. Sedneme si za počítač, vytiskneme si zadání, přečteme ho a vrhneme se na návod. První příkaz říká, jak spustit ten skvělý program. Otevřeme příkazovou řádku, opíšeme co je v návodu a co se stane? ERROR... Ale to nás neodradí. Snažíme se tomu přijít na kloub. Radíme se se spolužákem, který umí s linuxem pracovat lépe než my. Zkoušíme měnit kód, odmazávat podmínky a různé další fígle. Vše neúspěšně. Po hodině a půl to vzdáváme. Budeme muset počkat, až tuto chybu opraví někdo z vyučujících.

Fotky pro Zuzku

Zuzka si stěžovala, že jsme dlouho neudělali žádné fotky. Důvod je jednoduchý - je tu pořád hnusný počasí, takže se žádné pěkné fotky dělat nedají. Ale co bychom neudělali pro Zuzku, že? Takže tady je pár nových fotek udělaných po cestě do školy. Takhle to tu vypadá celou zimu :-(. Nebo spíš ještě hůř, protože tyhle fotky jsou focený v poledne, kdy je tu ještě docela dost světla. Ale jakmile se zešeří, tak to vypadá mnohem ponureji...

Hnusný fotky

pondělí 11. února 2008

Letiště, zásilka, Číňan a hádanka nakonec

Dnes jsme zajeli na letiště, kde jsme měli sraz s Tomovým bráchou. Předal nám pár balíčků poslaných z domova a honem honem sehnat autopůjčovnu a vyrazit dál na sever, kde ho čekala obchodní schůzka.

Zajímavé je, že našeho čínského spolubydlícího potkáváme vždy na nečekaných místech. Tentokrát jsme se s ním potkali právě na letišti!!! A dokonce si s námi povídal, zatímco čekal na autobus. Něco neuvěřitelného.

Z letiště jsme jeli přes centrum Helsinek. A tam jsme uviděli jednu skvělou zimní atrakci. Určitě se na ní vydáme. Zajímá vás, co to bylo? Zkuste hádat...

Kris

sobota 9. února 2008

Vstup do menzy za 14 euro

Dneska jsem šli jako obvykle na oběd do menzy. A jaké bylo naše překvapení, když po nás chtěli vstupné 14 euro! Představte si, že v budově menzy vyrostl jakýsi trh. Stánky s oblečením, knihami, pochutinami, masážními či relaxačními pomůckami, hračkami, dekoracemi, no prostě taková všehochuť. A za to, aby člověk mohl na tento trh jít, se platilo vstupné! A menza kvůli tomu nevařila :-(.

Kris

středa 6. února 2008

Jak nás silná koruna připravila o 10 000 :-(

Nikdy jsem si neuvědomila, jak velký dopad na nás může mít kurz koruny. Její posílení se nás tentokrát dotklo velmi citelně.

V rámci programu Erasmus dostáváme grant na pokrytí nákladů spojených se studiem v zahraničí. Většina peněz pochází z prostředků EU a MŠMT. Právě tyto peníze máme ve smlouvě uvedené v eurech, ale protože naše účty jsou v korunách, tak se eura nejprve přepočítají na koruny podle aktuálního kurzu.

Peníze nepřichází každý měsíc, ale na začáku a v půlce pobytu. Druhá část musela přijít jako na potvoru zrovna v době, kdy koruna nebývale posílila. Tímto způsobem přijdeme každý o cca 5000 Kč v porovnání s tím, kolik bychom dostali, kdyby kurz koruny vůči euru neklesl. Kdybychom to tušili, tak si zařídíme konto v eurech :-(. Kdyby chyby...

Kris

pondělí 4. února 2008

Noční procházka po zasněženém kampusu

Když jsme se včera kolem půlnoci podívali ven z okna, zjistili jsme, že za večer napadl krásný čerstvý sníh. Kampus vypadal nádherně. Přímo vybízel k procházce. Sníh, romanticky osvětlené cestičky, klid a čerstvý vzduch. Neodolali jsme. Byli jsme u moře na sněhem pokrytém molu, koulovali se, vylezli na střechu Rantasauny (je téměř v úrovni cesty, takže jsem to zvládla i já ;-) ) a snažili se trefit sněhovou koulí do jednoho z rozsvícených oken naší koleje.

Bylo to pěkné, ale krátké. Jak tak koukám z okna teď, tak sníh pomalu ale jistě taje. Z původních 10 cm už zbývá sotva centimetr.

Kris

pátek 1. února 2008

Sauna i pro kojence a Finové si povídají

Dneska jsem si šla zaplavat do bazénu v Tapiole. A čekalo mě jedno překvapení za druhým.

Nejdřív mě šokoval jakýsi Finský student, který se mě na autobusové zastávce zeptal, kolik je hodin. To by samo o sobě nebylo tak neuvěřitelné jako fakt, že v rozhovoru nesměle pokračoval a v autobuse si přisedl na společnou čtyřsedačku (sice jen na krajíček diagonálně proti mě a nohy pěkně do uličky, ale i to se počítá). Říkal, že tady v Helsinkách každý druhý rozhovor vede v angličtině a že dokonce i ve firmách, kde jsou zaměstnaní převážně Finové, se mluví anglicky. Ale tam kde bydlí on (200km na sever), tam se prý mluví jen Finsky. To s tou angličtinou můžu potvrdit. Na naší škole je asi třetina cizinců (studenti i vyučující) a některé předměty jsou jen v angličtině.

V bazénu nic neobvyklého. Dráhy byly rozděleny jako obvykle - nic, čubička, kondiční plavání, rychlé plavání, výuka. Mimochodem tohle by se taky mělo zavést v Čechách. Rozdělit dráhy podle rychlosti plavání je výborný nápad.

Ale zato v sauně. Na to, že tam chodí maminky s malými dětmi, jsem si už zvykla. Ale tentokrát tam byla jedna s kojencem, kterého začala v sauně dokonce kojit! To už je teda něco.

Konverzacím bylo dneska opravdu přáno. Ten rozhovor v autobuse cestou do bazénu byl jen začátek. V bublinkách se se mnou začala bavit jedna Finka. Dozvěděla jsem se, že bazén byl vloni zavřený a v rekonstrukci. Ještě že jsme sem jeli až letos.

Aby toho nebylo málo, tak i v šatně se mnou začaly mluvit dvě Finky. O tom, že v pátek večer je v bazénu docela volno (což jsem si taky všimla), o vlasech a o sušence, kterou rozdávali, ale kterou jsem nedostala :-(.

Takže kdybych měla soudit podle dneška, tak řeknu, že Finové jsou velmi komunikativní národ.

Kris

čtvrtek 31. ledna 2008

Rantasauna

Dneska jsme byli v Rantasauně. Horká finská sauna, pivko a ledové moře. Byla to opět velká událost.

A jak vypadá takový typický rozhovor?

Seznamování:


Rozhovor s Finem:
"Hi, where are you from?"
"Czech Republic."
očička se rozsvítí: "Realy?! I love czech beer."
...

Rozhovor s Čechem/Slovákem:
"Hi, where are you from?"
"Czech Republic."
očička se rozsvítí: "Jeee, my jsme z Prahy, odkud ty?"
...

Rozhovor s Mexičanem:
"Hi, where are you from?"
"Czech Republic."
očička se rozsvítí: "Ahoj. I'm from Mechiko."
...

Nebo variace na téma:

"Have you been in the sea?"
"Not yet."
"It's great! You must try it! It's sooo cold!"
...

Kris

středa 30. ledna 2008

Bordel, bordel, bordel

Je to děs. Dva nejzajímavější předměty. A oni uprostřed semestru klidně změní rozvrh tak, že se přednáška kryje se cvičením. Ani o tom nedají vědět mailem :-(. Člověk aby před každou hodinou studoval webové stránky předmětu, jestli se náhodou něco nezměnilo.

Musím říct, že bordel je tady větší než na FELu... Na rozvrh se prostě nedá spolehnout. Pořád nějaká vyjímka. Jediné, co funguje, jsou termíny zkoušek. Ty jsou známé už na začátku semestru a jejich data se nemění. Ale na druhou stranu je termínů zoufalý nedostatek. Jeden během jednoho zkouškového. Takže na další si člověk počká pár měsíců.

S tou změnou nás trochu naštvali, tak jsem si musela ulevit ;-). Oželíme asi to cviko (cvičení tu nejsou povinná).

sobota 26. ledna 2008

Chodník nebo klouzačka?

Ve čtvrtek napadl čerstvý sníh, přes den ho chodci udusali, včera trochu roztál a v noci umrzl. Takže teď je kampus jedna velká klouzačka.

pátek 25. ledna 2008

Pár vtipů o Finech

Dva Finové se ztratí uprostřed lesů, jdou několik hodin, až jeden z nich praví: "Vypadá to, že jsme ztratili cestu." Jdou dalších několik hodin mlčky, až ten druhý řekne:"Mohl bys držet klapačku? Takhle tu cestu nikdy nenajdeme."

Jaký je rozdíl mezi Finem introvertem a Finem extrovertem?
Když se s tebou baví, introvert se dívá na špičky svých bot. Extrovert se dívá na špičky těch tvých.

Slyšeli jste o tom velkém neštěstí na jezeře Inari? Aku a Jari tam šli v zimě lovit ryby. Aku měl s sebou láhev vodky, jak tak seděli, dostal na ni chuť, tak se ptá Jariho: "Nedáš si vodku?" Ale Jari měl čepici přes uši a neslyšel ho, tak Aku vypil celou láhev sám. Takové strašné neštěstí se stalo Jarimu na jezeře Inari!

Oni jsou opravdu málomluvní a uzavření (pokud zrovna nepopíjí alkoholické nápoje).

Sněžííí !

Juchůůů. Dneska skoro celý den sněžilo a napadl krásný koulovací sníh. Hned jsme toho využili a postavili pořádného sněhuláka v životní velikosti :-).

úterý 22. ledna 2008

Jak se u nás známkuje aneb zopakujte si matiku

Známkovací vzorce. To je taková místní specialitka. Na první hodině na vás vychrlí podmínky pro splnění předmětu. A jelikož jsme přece na technické škole, tak to celé zakončí více či méně složitým matematickým vzorcem.

Typický vzorec (jeden z těch jednodušších) vypadá třeba takto:

Min(Round(Exam Grade + 1/5 Exercise Grade),5)


Převedeno do normálního jazyka to znamená, že ze zkoušky lze dostat známku 1-5 (5 je nejlepší) a výsledky ze cvičení vám mohou zlepšit známku až o 1 stupeň.

Podobné vzorce jsou tu opravdu oblíbené a někteří vyučující se přímo vyžívají v jejich vytváření. Zajímvé to totiž začíná být v okamžiku, kdy body ze cvičení nemají být bonus, ale součást zkoušky. Nebo když se do výpočtu zahrne i to, že se zkouška musí napsat na nějaký minimální počet bodů.

To potom může vypadat třeba takto:

Exam grade: E = round(min(5, max(O, points/6 - 2,25)), 1)
Homeworks grade: A = round(min(5, max(O, points/12 - 2,25)), 1)
Final Grade = min(round(E, 0), 1)*round(4/5*E + 1/5*A, 0)


Někdy je také možné získat extra body za vyplnění ankety k předmětu :-).

Kris

neděle 20. ledna 2008

Zázrak!

Po dvou měsících konečně vysvitlo sluníčko! Bohužel je půl třetí, takže už skoro zapadá, ale i tak je to super. Nedostatek slunce totiž způsobuje zimní únavu ;)

Tomáš

pátek 18. ledna 2008

:-D

Napříč Austrálií skáče klokan, po každých 100 metrech se zastaví, z jeho vaku vykoukne tučnák a blinká.
V Antarktidě sedí ve skupině tučňáků malý klokánek, občas kýchne a zamumlá: "Zasraný výměnný pobyty..."

Bude nás učit náš tutor

Je to s podivem, ale je to tak. Náš tutor, Karol, je totiž v doktorandském studiu, takže dělá asistenta a podílí se na výuce. Tak uvidíme, snad na nás nebude moc přísný ;-). A aby toho nebylo málo, tak je Karol dokonce ze Slovenska a ještě k tomu původně z naší domovské školy - z FELu!

Pozn. Tutor je student, který má na starosti nové zahraniční studenty. Na začátku pobytu jim pomáhá s vyřízením formalit a ukáže jim, jak to na univerzitě chodí. V Čechách se takovýto průvodce jmenuje většinou Buddy.

sobota 12. ledna 2008

Loituma

Tak tahle písnička od finské folkové skupiny Loituma se stala loni obrovským hitem nejen ve Finsku (její remake se proslavil i u nás):



Text v originále a jeho anglický překlad najdete třeba zde.

Chodit na poslední chvíli do menzy se vyplácí

Včera jsme dostali zadarmo kafčo a dneska jsme si mohli vzít dvě kuřecí stehna místo jednoho :-D. Narozdíl od českých menz, kde jsou obvykle před zavíračkou už jen zbytky, tady mají většinou dostatek jídla a potřebují se ho zbavit ;-).

Venku je bažina

Abyste měli představu, jaké je tady už několik měsíců počasí (až na pár mimořádných dnů), udělali jsme pár fotek přes okno našeho pokoje... Zima v Helsinkách je zatím teplá a hnusně mokrá. Když zrovna neprší, tak je alespoň mlha. A sluníčko se asi uložilo k zimnímu spánku.


pátek 11. ledna 2008

Zpátky v Helsinkách

Tak jsme zase zpátky v Helsinkách. Na blogu se dlouho neobjevilo nic nového, takže vás teď čeká trochu delší článek ;-). Hurá do toho...

Co jsme dělali těch 22 dní v Čechách?

Cesta domů byla docela náročná. Tentokrát jsme to vzali letecky do Berlína a pak busem do Prahy (zatím nejlevnější varianta vůbec). V Berlíně jsme měli pár hodin času, takže jsme si uschovali zavazadla na nádraží a vyrazili na prohlídku města. Jenže byla příšerná zima :-(, určitě o několik stupňů krutější než v Helsinkách. Pokusili jsme se projít vánočně vyzdobený Berlín, ale brzy jsme to vzdali. Raději jsme zašli na kávu do jedné příjemné kavárny. Bohužel zavírala příliš brzy... Zkusili jsme proto znovu pěší procházku. Po pár minutách jsme to vzdali podruhé a rozhodli se pro prohlídku města z výšky doubledeckeru hromadné dopravy. Poslední část čekání na autobus do Prahy jsme strávili v polospánku ve vyhřáté čekárně. Nakonec jsme se dočkali a úspěšně zdolali poslední část cesty.

Po vyrovnání spánkového deficitu a zařízení nejnutnější věcí a nákupů se Tom vydal na cestu domů do Horní Cerekve a já zůstala v Praze. Po následujících několik dní jsme si užívali Vánoční náladu (a samozřejmě i trochu toho Vánočního stresu ;-) ) v rodinném kruhu. V Čechách byla oproti Helsinkám těžká zima. Dokonce několik stupňů pod nulou a na mnohých místech i sníh! Pro nás něco neuvěřitelného.

Silvestr jsme strávili na loděnici na Vysočině. Byl to trochu netradiční, příjemný a opravdu zimní silvestr. Dřevěná chata vytápěná krbem, kousek od lesa. Bruslili jsme na zamrzlém a ve večerních hodinách osvětleném rybníce, kde jsme také o půlnoci bouchli šampaňské a udělali ohňostroj.

Sněhu bylo opravdu hodně, pár dní po silvestru jsme vyrazili i na běžky.

Asi po týdnu sněhových radovánek jsem se vrátila do Prahy, kam za pár dní přijel i Tom a to už jsme pomalu balili na cestu zpět...

Během našeho pobytu jsme samozřejmě nemohli vynechat setkání s přáteli. Tímto bychom chtěli poděkovat všem, kteří si našli čas a sešli se s námi a zároveň se omlouvit těm, na které se nedostalo...

A co nás čekalo po příjezdu do Helsinek? Nic překvapujícího. Teplota kolem nuly, zataženo, přítmí, mokro, déšť a zbytečky sněhu. Sýkorky a veverky si už asi odvykly na pravidelný příjem dobrot, tak je to budeme muset zase naučit...








A jak bude vypadat druhá půlka našeho studijního pobytu na Erasmu v Helsinkých?

Nejprve musíme udělat dvě zkoušky a pak se rovnou vrhneme do třetího kvadrimestru. Ten bude opět velmi náročný. Zapsali jsme si hodně předmětů. Doufáme, že budeme mít volnější poslední kvadrimestr, kdy bude snad lepší počasí a podmínky vhodnější pro cestování. Takže teď asi nějakou dobu nic zajímavého podnikat nebudeme, ale na jaře se máte na co těšit ;-).

Snad jsme napsala vše, co jsem napsat chtěla. Mějte se krásně a važte si toho pěkného zimního období v Čechách. Tady na jihu Finska není o co stát.

Kris