Výlet do národního parku Nuuksio

Odpoledne jsme se vydali do národního parku Nuuksio, který leží kousek od Helsinek.

Jeli jsme autobusem. První půlka cesty byla obydlenou oblastí, takže autobus téměř pořád zastavoval. Teprve druhá část vedla méně osídlenou částí regionu. Jak už jsem psala dřív, všechny zastávky jsou na znamení a v autobubuse se ani nehlásí ani nepíší. Ale na dnešní cestě orientaci ztěžovalo ještě to, že zastávky byly na silnici označeny pouze žlutou značkou, ale nebyl uveden jejich název. Takže to, že jsem měla vypsané zastávky mi bylo naprosto k ničemu. Když jsme minuli směrovku do národního parku, tak jsme se rozhodli na nejbližší zastávce vystoupit a vrátit se zpět. Naštěstí to nebylo moc daleko.

Do parku mířilo jedno auto za druhým. Zezačátku byla okolo nás spousta lidí, ale čím více jsme se nořili do lesa, tím méně lidí jsme potkávali. Národní park Nuuksio je plný lesů, jezer a skal. Chodí se po značených cestách. Na vyznačených místech je možné i kempovat nebo dokonce rozdělávat oheň.

Některé cesty vedou po prknech, zřejmě proto, aby se chránil porost a aby bylo možné chodit i přes mokřejší úseky. Prkna skrývají ale jednu velkou zradu - velmi kloužou :-). Na stromech jsou všude lišejníky.

Les má trochu jiný charakter než lesy v Čechách. Je divočejší. Procházka po lese je prakticky možná jen po cestách, mimo ně jsou často vidět popadané stromy nebo špatně přístupné skály.

Přestože je značení cest velmi dobré, podařilo se nám dvakrát ztratit značku. Ale vždy se stačilo kousek vrátit a cesta byla objevena. Dokonce jsme se trefili i na správnou autobusouvou zastávku. Jelikož ale autobus jel až za půl hodiny, rozhodli jsme se jít kus pěšky. Po cestě jsme si všimli, že silnice není pokryta asfaltem, ale je tvořená z udusané hlíny. Zřejmě proto, že vedla národním parkem. Do autobusu jsme nastupovali už za tmy a domů dorazili asi za dvě hodiny.

Fotky z parku jsou tady.

Kris