Sanitární den a krmení veverek

Vzhledem k nepořádku, který v kuchyni pod taktovkou našeho čínského spolubydlícího panuje, jsme se rozhodli pro radikální změny.

Z kuchyně musí zmizet starý kávovar, ve kterým už jistou dobu zraje kávová plíseň. Kávovar je proto prohlášen nepoužívaným a co nevidět ho zlikvidujeme (stejně mu chybí hlavní díl - skleňená nádoba na výsledný kávový produkt). Nádobí putuje na své místo do poliček, nemusí přece zabírat celou kuchyň. Uklidit číňanovi jeho exotické koření si ale netroufáme (co když nás někde z rákosí sleduje), proto zatím zůstává kde je (hned vedle sporáku). Umytím celé linky a dalších drobností dokončujeme dílo a kuchyň je hned o třídu lepší. Není to sice dokonalé (číňan se v kuchyni projevil jako velmi expanzivní), ale lepší než předtím.

Protože se mi občas před oknem honěj veverky, jsou obdarovány starým prasklým talířem a třemi oříšky, což je jejich příděl na dnešní den. Zítra dostanou další - tak uvidíme, za jak dlouho si nějakou ochočíme natolik, aby nám "zobaly" z ruky..

Fotky naší první veverky

Tomáš

Sauna s Finama a ve škole jde do tuhého

Konečně máme čtečku karet, takže jsem mohla blog obohatit pár novýma fotkama a zaktualizovat fotogalerii picasaweb.google.com/ananasovci.

V neděli přijel Tom z Prahy a tak jsme konečně oslavili úspěšně složené státnice.

V podnělí jsme šli do sauny. Po pár minutách tam přišli nějací Finové a hned začali nalévat vodu na kamna, aby bylo v sauně ještě větší teploučku. Málem nás uvařili! Jsou to blázni :-).

Začátek tohoto týdne byl trochu hektický, protože ve škole už začíná jít do tuhého. Nejdřív bylo potřeba, aby Tom dohnal zameškané hodiny finštiny z minulého týdne a taky nám už začínají laborky. Jejich obtížnost nás dost překvapila. Zatím jsme nic neměřili, ale jen příprava nám zabrala hodně hodin.

Systém měření laborek mají na HUT jiný než u nás. Zapsali jsme si předmět, který obsahuje 5 laborek. Za každou naměřenou a zpracovanou lze získat jeden kredit. Minimálně 2, maximálně 5 kreditů. Měří se ve dvojicích. Odevzdá se příprava a domluví se termín měření na dobu, kdy je laboratoř volná.

Tom přivezl pěkné počasí (když byl v Praze, tak tu celý týden pršelo), takže doufáme, že vydrží i o víkendu a že se zajedem někam podívat.

Kristýnka

MHD - trochu jiné zvyky

Pro většinu lidí je tu velkým překvapením místní MHD a meziměstská autobusová doprava. VŠECHNY zastávky jsou na znamení. Autobus si nejprve musíme zastavit mávnutím a když chceme vystupovat, tak musíme zase cinknout na řidiče. To by samo o sobě nebyl takový problém, kdyby člověk mohl podle něčeho zjistit, kde je. Zastávky se totiž nehlásí ani nikde nepíšou. Ani na mapě MHD nejsou uvedena jejich jména. Takže asi nejlepší je mít vytištěný seznam stanic z netu a neustále se koukat z okénka, jak zastávky právě v plné rychlosti míjíme... Je to někdy docela napínavé.

Kristýnka

Trocha sportu - bazén a běhání

Když jsem už byla v Tapiole, tak jsem se zašla podívat na bazén. Vypadá velmi pěkně. Přímo z bazénu je vidět prosklenou stěnou ven (ale tudíž i dovnitř...), takže prostor je krásně prosvětlen a nepůsobí tak stísněně jako většina bazénů u nás. Na druhou stranu se mi zdál velmi malý, přestože je údajně dlouhý 25m. Měla by tam být i vířivka, posilka a možná sauna. Příjemně mě překvapily ceny za vstup. Např. 10 vstupů za 18€ :-).

V kampusu jsou naprosto ideální podmínky pro běhání, tak jsem si řekla, že to taky zkusím. Téměř od našeho bloku vede přírodní pěšinka nejprve lesíkem a pak pokračuje písčitá cesta podél pobřeží.

Kristýnka

Prohibice

Tak jsem chtěla koupit nějaké vínko na oslavu dokončeného bakaláře. Zašla jsem do samoobsluhy, ale zjistila jsem, že jediný alkoholický nápoj, který se tam prodává je pivo... Musela jsem až do Tapioly, kde je větší nákupní centrum a kde je také obchod "Alco". Je to řetězec, který prodává alkoholické nápoje. Má ve Finsku vpodstatě monopol. Víno je možné koupit od 5€ výš. Pivo bývá přes 2€.

Měli tam i zástupce českých výrobků. Nejdražší byla asi Becherovka, půl litr za neuvěřitelných 16€. Z českých piv jsem viděla kromě Plzně taky Kozla, Staropramen a dokonce i produkty menších pivovarů (Primátor, Regent, Novopacké pivo, Herold, Louny, Konrád, Porter).

Musím uznat, že výběr vín měli opravdu slušný. A i vína v nízké cenové kategorii vypadala velmi lákavě. Nakonec jsem vybrala šumivé. U kasy jsem musela ukázat občanku a dozvěděla jsem se, že tu mají dvě věkové hranice pro prodej alkoholu. Nižší hranice je 18 let a platí pro alkohol do 22%. Nápoj s vyšším obsahem alkoholu si může koupit až osoba starší 20 let.

Fotky z obchodu ALCO

Kristýnka

Nádobí a objevená sauna

Konečně mám nádobí. Hurááá. Byla jsem nakoupit, takže se moje vlastnictví rozšířilo o hrnec, pánev a talíře.

V osm jsem se vydala znova hledat saunu, kterou jsem minule nenašla. Tentokrát jsem věděla, kam zhruba jít. Vešla jsem do baráku, sešla po schodech dolů a otevřela první dveře. Kolárna. Jdu dál a otvírám další dveře. Za nimi je tma. Mačkám vypínač. Místo světla - zvonek. Zkouším vypínač uvnitř místnosti. Tentokrát to bylo světlo. Místnost vypadá jako převlíkárna. Jdu dál a vidím sprchy a dřevěné dveře, ze kterých sálá teplo. Otvírám je. Horko a tma. Po chvíli najdu vypínač a rozsvítím světlo i ve sprchách a v sauně. Jsem tu uplně sama.

Tyhle malé sauny, které jsou na jednotlivých blocích na kolejích, mají pravidelný týdenní rozvrh. Jeden den je sauna pro všechny, v ostatních dnech lze saunu pronajmout za poplatek cca 7€ na měsíc. V pátek půjdu zkusit saunu na jiném bloku :-).

Kristýnka

První návštěva Helsinek

Po odjezdu trajektu jsem zůstala v Helsinkách a trochu si je prošla, prohlídla a udělala pár fotek.

Helsinki působí jako klidné město. Žádné tlačenice mezi turisty, žádné ucpané silnice nebo velký provoz. Město je plné stromů, parků, vodních ploch a moderní architektury. Moderní architektura v Helsinkách ale neznamená žádné vysoké mrakodrapy. Všude je dost prostoru a člověk se ve městě cítí dobře. Centrum není nijak rozlehlé a dá se projít pěšky.

Z pamětihodností jsem viděla Uspenskou katedrálu. Je to pravoslavný kostel, který se svou "cizí" architekturou velmi vymyká z okolní zástavby. Dále jsem se na chvíli zastavila na Senátním náměstí s Dómem, velkou dominantou Helsinek.

Helsinki leží na pobřeží a centrum je celé obklopené mořem. Byla jsem se podívat v přístavu a na písečné pláži. Na koupání je už sice zima, ale pláž nebyla úplně opuštěná. Byly na ní skupinky studentů, které se sem přišly bavit.

Z pláže vede cestička kolem pobřeží vhodná pro jogging, cyklistiku, nordic walking nebo jen obyčejné procházky. Tato cesta vede také kolem místního hřbitova. Hřbitov je v Helsinkách naprosto jedinečný. Široké upravené písečné cestičky, spousta vysokých stromů a neuvěřitelný klid.

V Helsinkách je možné potkat zajímavou směsici lidí. Na jedné straně lidé ve společensých šatech mířící na koncert nebo postávající před klubem, na druhé straně vyznavači metalu scházející se v parcích.

Dopravu zajištují autobusy, tramvaje a metro. Do okolních měst jezdí dálkové autobusy. Helsinki v západní části téměř srostly s druhým největším finským městem Espoo. Náš kampus leží v Otaniemi, což je oblast, která patří právě k tomuto městu. Proto pro spojení z Kampusu do Helsinek potřebujeme autobusovou dopravu přes dva regiony. Otaniemi spojují s Helsinkama 4 autobusy a cesta do centra trvá cca 20 minut. Lístek za 1,60€ (studentská cena za spojení v rámci dvou měst) platí hodinu a dá se použít i na tramvaje a metro.

Fotky z Helsinek

Další informace o Helsinkách napíšu zase příště...

Kristýnka

Tom odjíždí do Prahy

Tom dnes odjíždí na státnice do Prahy. Má koupenou letenku ze Stockholmu, kam jede trajektem. Tentokrát s jinou společností, která je sice levnější, ale taky o dost horší. Kajuty jsou menší, bez sprchy a na palubě nejsou žádné zábavné akce. Jen pár opilců, kteří nakupovali v duty free. Loď je taky menší, takže se více houpe. Prostě tentokrát nic moc.

Když jsme jeli na začátku září do Helsinek, tak v ceně autobusové jízdenky byl i trajekt se snídaní, který vycházel velmi levně. Ale samostatná koupě lístku na trajekt s kabinou přišla docela draho.

Fotky z odjezdu

A teď trocha profesní deformace: Telefonovali jsme si, když byl Tom víc než 35km od pobřeží, tedy víc, než dovoluje maximální hodnota "Time Advance" v GSM síti. A spojení nespadlo :-).

Kristýnka

Menzy

Tak a teď něco málo o menzách. Je jich tu v kampusu celkem asi 6. My zatím známe dvě. V Dipoli a na elektrofakultě. Obě mají stejný systém výdeje obědů (večeře ani snídaně tu nejsou) a stejné ceny.

Základní oběd je za 2€ a obsahuje hlavní jídlo, ke kterému si každý sám nabere kolik chce přílohy. Přílohy jsou většinou brambory, rýže, těstoviny. Běžně si studenti dávají více druhů příloh. V ceně je také salát se zálivkou - opět si každý nabírá a namíchá sám podle chuti. K pití je v základní ceně jen voda.

2,35€ je rozšířená cena. K jídlu je navíc možné přibrat až tři krajíce chleba s máslem, šťávu, mléko a kefír.

Za extra cenu jsou různé zákusky, polívka (velmi vydatná, někdo si jí dává jako samostatné jídlo) a ostatní nápoje jako kola, juice...

Vaří tu docela dobře, zatím nám vše chutnalo.

Kristýnka

Počasí

Tenhle příspěvek bude jen kratičký. O počasí...
Počasí je teď většinou slunečné. Občas zaprší drobný déšť, ale je to vždy jen krátká přeháňka.
Pomalu tu začíná opadávat listí ze stromů. Ale v kampusu je dost jehličnanů, tak to snad nebude tak smutné a holé.
Kdy se rozednívá nevíme, protože to většinou zaspíme. Ale víme, že se stmívá kolem sedmé hodiny večer. Takže světla máme teď dost.
Zima tu zatím taky není. Nejlepší oblečení je mikina a kalhoty. Jen když prší a fouká trochu vítr, tak je chladněji.

Kristýnka

Prověřili jsme tiskárnu

Tentokrát jsme na hodinu finštiny dorazili správně. Přesto jsme se rozhodli, že budeme chodit později, protože vyučující, kterou jsme měli minule se nám zdála příjemnější.

Tím jsme získali asi dvě hodiny času. Rozhodli jsme se je strávit v počítačové učebně a vytisknout si tam přednášky a laborky na celý kvadrimestr. Jazyky jsou v hlavní budově, kde se tyto učebny vyskytují podél celé chodby v přízemí. Některé jsou s windowsama a některé s linuxem. Musím uznat, že linux (Ubuntu) startuje mnohem rychleji než windows (mají tu všude Visty).

V každé učebně je umístěna tiskárna, která je studentům zdarma k dispozici. Žádné oficiální povolené množství vytisknutých stránek tu asi není, ale když někdo tiskne moc, tak prý může být zkontrolován.

Tiskli jsme z powerpointu a abychom šetřili papír, tak jsme zvolili čtyři stránky na list. Jenže jsme nastavili příliš velkou kvalitu a trvalo několik minut, než se vůbec vytvořila předloha, která se následně posílala na tiskárnu a byla velká asi jedno giga! Tiskárna pak chudák tiskla asi tři minuty jeden papír (ona ho teda vytiskla rychle, ale vzdy jeden za tři minuty). Ale nakonec to zvládla. A my jsme už ostatní soubory tiskli v normální kvalitě.

Kristýnka

Studenti na TKK

Studenti mají ve Finsku svojí vlastní kulturu, která se může na různých univerzitách velmi lišit. Tady na TKK má dokonce i své jméno - Teekkarikulttuuri. Teekari je slovo, které se týká každého studenta techniky.

Studenti v době slavností (např právě teď na začátku školního roku) chodí ve svém "studentském kroji" - haalaritu. Je to takový obleček, který připomíná montérky. Každá fakulta má svou vlastní barvu. Můžeme vidět modré (nejvíce vypadají jako montérky), bílé (nejméně praktické), růžové (opravdu sladké) a černé.

Další částí kroje je bílá čepička s černým lemem, kšiltem a bambulí na stranu. Tyto čepičky mohou nosit až studenti, kteří absolvují první ročník a naučí se něco o Teekkarikulttuuri. Studentům prvních ročníků se říká Fuksi.

Haalarit se nosí nejen v době slavností, ale také na různé exkurze a hlavně na párty, na kterých si studenti kupují nebo vyměňují nášivky (Haalarimerkki). Starý mazák, který už byl na hodně akcích se pozná snadno podle zažloutlé čepičky a haalaritu posetém velkým množstvím nášivek.

Každá fakulta má vlastní studentský klub (kilta = guild), který je zodpovědný za to, aby se noví studenti naučili teekarikulturi. Prodává čepičky a obleky, pořádá párty a exkurze a stará se o studijní materiály. Průvodce pro prváka, který by ho měl do všeho zasvětit, se jmenuje Isohenkilö.

Studenti mají také tzv. Sitsit párty. Na tyto párty vyjímečne nejdou v haalaritu, ale oblíknou se do společenských šatů.

O dalších svátcích a oslavách budu psát určitě ještě během roku. Tak se máte na co těšit :-).

Fotky studentů TKK

Některé významné svátky:

• Lakinlaskijaiset - 30.září, poslední den, kdy se smí nosit letní čepičky teekkarilakki
  
• Pikkujoulut - předvánoční svátky
  
• Laskiainen - oslava jara, oslavuje se jízdou na sáňcích a na všem, na čem se dá jet (postele, pohovky...)
  
• Vappu (1.května) - největší studentský karneval ve Finsku
  

Kristýnka

A prší...

Dneska jsme se probudili do deštivého počasí. Déšť tu vypadá jinak než u nás. Je většinou velmi jemný a obvykle se ještě ten samý den ukáže sluníčko a je krásně.

Ráno jsme si trochu přispali. Po snídani jsem se vydala koupit skripta na finštinu a zařídit složku, do které mi budou přicházet výukové materiály.

Každý student, který se zaregistruje do tzv. Guildu a zaplatí členský poplatek, dostane ve škole svojí složku (jsou to takové papírové desky ve skříni na chodbě, trochu to připomíná kartotéku u doktora). Pak se musí objednat předměty o které máte zájem. To se objednává ve skriptárně (a platí se podle počtu stránek).

Když jsem přišla do skriptárny, tak došlo k malému nedorozumnění. Chtěla jsem registraci místo objednávky. Poslali mě jinam a tam odtud zase zpět. Ale podařilo se a mám objednané materiály zatím na jeden předmět. Ve skriptárně jsem taky koupila finštinu - je to pracovní sešit a slovník se spooooustou slovíček.

Tom se stále učí na státnice. Už se mu to blíží. Abych ho nerušila, tak jsem si našla tuhle zábavu a píšu blog :-). Zdravím všechny do Prahy a Horní Cerekve.

Kristýnka